Budova č. 21 - více o významné památce

Baťův mrakodrap, jedno z vrcholných děl moderní československé konstruktivistické architektury mezi dvěma válkami, bylo postaveno v roce 1938. Budova firmy Baťa, která je označována číslem 21, vznikla podle projektu architekta Vladimíra Karfíka. Původně měla mít pouhé tři podlaží. Karfík však navrhl výškovou budovu a Jan Antonín Baťa se pro tuto myšlenku okamžitě nadchl. Se svou výškou 77,5 m byl Baťův mrakodrap před válkou nejvyšším objektem v Československu.

Z dispozičního hlediska se jedná o třítrakt, koncipovaný na stejné modulové síti (6,15 x 6,15) jako objekty výrobní. Celé podlaží o rozměrech 80 x 20 metrů je velkoprostorovou kanceláří, kde pracuje asi 200 lidí. Tato - jak se později v odborné terminologii říkalo "kancelářská krajina" - byla bez příček. Pokud někde příčka byla, tak nikoli vyzděná, ale montovaná z dílců a zasklená. Pracovní plocha zůstala čistá, neboť jak vertikální komunikace (schodiště s výtahy), tak hygienická zařízení a klimatizační komory byly vyčleněny mimo tento prostor. Nosná konstrukce objektu je podle návrhu architekta Karfíka železobetonová, obvodový plášť tvoří ocelová dvojitá okna a cihelná vyzdívka se Slavíkovými obkládačkami. Materiálem se měl plášť přiblížit charakteru průmyslových budov. Po technické stránce byla budova č. 21 provedena na špičkové technické úrovni tehdejších možností. Vytápění i větrání je řešeno vzduchotechnikou. Okna jsou neotvíratelná, omyvatelná zvenku pomocí výtahové klece, zavěšené nahoře na kolejnicové římse. Všech 16 podlaží je propojeno čtyřmi automatickými rychlovýtahy, dosahujícími rychlosti 3,5 m/s, dále paternosterem, nákladním výtahem a výtahem pro návštěvy. Skutečnou technickou lahůdkou je výtah - kancelář šéfa firmy - o rozměrech 6 x 6 metrů; tato kancelář je klimatizovaná, s umývadlem! Samozřejmostí je potrubní pošta či podlahové zásuvky elektrického proudu a telefonu v každém čtverci 3 x 3 metry.

Celé pojetí stavby Vladimíra Karfíka prokázalo v průběhu let vysokou užitnou i estetickou hodnotu a variabilitu využití. Skelet budovy postavilo 40 dělníků za 160 dnů.

podle knihy Pavla Nováka: Zlínská architektura (1900 - 1950)

Průběh rekonstrukce Baťova mrakodrapu   >>

Baťův mrakodrap ve Zlíně byl slavnostně otevřen   >>