Regenerace památek ve Zlínském kraji / Bystřice pod Hostýnem

Na území Zlínského kraje, který v sobě zahrnuje území okresů Kroměříž, Uherské Hradiště, Vsetín a Zlín, existuje značná koncentrace památkového fondu, obsahujícího díla všech stavebních slohů, počínaje památkami velkomoravskými, přes románské a románsko-gotické, gotické, renesanční, barokní, klasicistní a empírové, stavby historizující a funkcionalistické.

Vedle tzv. velké architektury, ať už světské, nebo církevní, má kraj velmi bohatý fond památek lidového stavitelství, které dávají našim městům a vesnicím nezapomenutelné kouzlo. Rovněž vesnické kostely a kaple, ale i boží muka, zvonice a sochařská díla v terénu představují vynikající, zčásti dosud nezhodnocený článek stavebního vývoje západokřesťanské Evropy. Jejich význam znásobuje pohledová působivost v urbanistickém souboru vesnic, a zvláště pak v krajině. Řada z těchto venkovských církevních staveb má prvořadý význam v rámci stavebního vývoje regionu v rozmanitých slohových obdobích.

V současné době je ve Zlínském kraji chráněno v 297 sídlech přes 1458 nemovitých kulturních památek a téměř 96 800 mobiliárních fondů a movitých kulturních památek, zpravidla interiérů církevních staveb. Vládou České republiky je prohlášeno 9 národních kulturních památek - Areál zámku Kroměříž s Květnou a Podzámeckou zahradou, Hradiště sv. Klimenta u Osvětiman, Soubor památek velkomoravské sídelní aglomerace Staré Město - Uherské Hradiště - Modrá, Areál Pusteven, Valašské muzeum v přírodě, Památník protifašistického odboje v Ploštině, Areál zámku Buchlovice, hradu Buchlova a zámku Vizovice. Zámek v Kroměříži s Podzámeckou a Květnou zahradou byl v roce 1998 zapsán do Listiny světového dědictví UNESCO.

Územní památková ochrana zahrnuje 4 památkové rezervace, z toho jednu městskou - Kroměříž, a tři vesnické - Rymice, Veletiny-Stará Hora a Vlčnov-Kojiny. Prohlášeno je 14 městských památkových zón - Holešov, Uherské Hradiště, Uherský Brod, Uherský Ostroh, Valašské Meziříčí, Kelč, Brumov-Bylnice, Fryšták, Luhačovice, Napajedla, Valašské Klobouky, Vizovice a Zlín, a jedna vesnická památková zóna - Velké Karlovice-Podťaté.

K nejnavštěvovanějším objektům v rámci kraje náleží již zmiňovaný Areál arcibiskupského zámku se zahradami v Kroměříži, Areál hradu Buchlova a zámku Buchlovice, areál kláštera na Velehradě, Areál zámku Vizovice, zámek Lešná, Valašské Muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm a Areál Pusteven.

Zámek Bystřice pod Hostýnem

V Bystřici pod Hostýnem nelze opomenout stavební soubor zámku na místě tvrze, vybudované pravděpodobně před r. 1434 Milotou z Tvorkova, poprvé připomínané r. 1447, po roce 1555 nahrazené renesančním zámkem. Ten sice r. 1594 vyhořel, ale v následující době byl obnoven. Došlo k rozsáhlé přestavbě, započaté pravděpodobně kolem r. 1750 a dokončené mezi rokem 1763-1777 v slohových intencích pozdně barokního, respektive rokokového klasicismu. Dle projektu F. A. Grimma vznikla rozlehlá patrová dispozice, obestupující nepravidelně čtvercový dvůr.

Současně s přestavbou zámku byla založena barokní zahrada. Kolem roku 1800 byla zahrada přetvořena v přírodně-krajinářský park s několika rybníčky s ostrůvkem a s celou řadou romantických staveb. Rozlehlý park s květinovou úpravou v parteru a se skleníky s tropickou květenou byl počátkem 19. století počítán k nejkrásnějším zahradám Moravy. Stavební soubor zámku náleží ke třem vrcholným dílům zmíněného architekta (zámky Napajedla a Vizovice ) a současně k architektonickým vrcholům moravského raného klasicismu vůbec.

Kromě toho, že je zámecký soubor fundamentem architektonicko-urbanistické struktury historického jádra města a kromě uměřeného hmotového ztvárnění tzv. nového zámku a ušlechtilého tvarosloví jeho dochovaných barokně-klasicistních fasád, skládá soubor též cennými, v několika případech již pozdně gotickými a raně barokními, zejména však barokně-klasicistními klášterními i plackovými klenbami završených prostor. Slohovým rámcem obnovy a rekonstrukce je převažující barokně-klasicistní podstata, včetně v mnoha ohledech hodnotného architektonického přínosu doby novodobého historismu, to vše při respektování dodnes zřetelného vkladu raného baroka a konstrukcí dochovaného pozdně gotického jádra.

Od roku 1994 probíhá na objektu rozsáhlá památková obnova, která v sobě zahrnuje statické zajištění budovy, opravu střechy a střešního pláště, klempířských prvků, opravu fasád, opravu výplní otvorů, úpravy interiéru, restaurátorské práce.

Do budoucna se počítá s kulturně-výchovným využitím zámku. V současné době již slouží část II. NP jako koncertní sál a výstavní prostory. V části předzámčí - pravé křídlo, byla provedena v roce 1999 rekonstrukce interiéru II. NP, kde sídlí odbor výstavby a životního prostředí MÚ. Byla také provedena rekonstrukce elektro, topo, úpravy podlah, omítky, výmalba a drobné dispoziční změny. V letech 2001-2002 se zámek dočkal opravy střech, oken, dveří a fasády.

V roce 1994 byl zpracován PhDr. J. Eliášem SHP a následovalo dílčí zpracování jednotlivých částí stavební obnovy a restaurátorských prací. Celkové náklady na obnovu zámku byly odhadnuty na 180 mil. Kč. V roce 1995 byl zpracován tzv. Projekt záchrany pro získání finančních prostředků z Programu záchrany architektonického dědictví MK ČR. Od roku 1995 bylo na objektu proinvestováno cca 25 mil. Kč. Vlastníkem objektu je město Bystřice pod Hostýnem, park vlastní MNO.

PhDr. Jana Spathová,
odbor kultury a památkové péče
Krajský úřad Zlínského kraje