Vývoj regionu Karlovy Vary a okolí

Popsat vývoj celého Karlovarského kraje za poslední léta by byl úkol nad síly jednotlivce. Omezím se proto pouze na oblast Karlovarska a část Sokolovska. Je sice pravda, že dominantní význam pro tuto oblast má dění v novém krajském městě, ale i v Ostrově, Jáchymově, Chodově, Lokti a dalších místech můžeme zaznamenat věci zajímavé a poučné.

Prostředí se výrazně zlepšilo

V celé oblasti stále pokračuje pozitivní trend, započatý již v 90. letech, a to je postupné, ale výrazné zlepšování životního prostředí. Hlavní podíl na tom má především zmenšování množství exhalací, a to nejen v průmyslových podnicích, ale především v domácnostech. Ve větších obcích se jen vzácně vyskytuje vytápění pevnými palivy. Nezbývá než doufat, že tento trend nebude zabržděn cenovou politikou státu v oblasti paliv a energií. Každopádně je dnes zřetelně viditelný vliv čistšího ovzduší na stav zeleně. V Karlových Varech páchla Vřesová minimálně jednou týdně, v Nové Roli a Nejdku obden. Dnes si její blízkost téměř neuvědomujeme. Ranní dusivý smog ve městech v zimním období je už také vzácný. Nenápadnou, ale hodně příjemnou věcí je zlepšující se kvalita vody ve vodovodní síti. Tu člověk většinou ocení, až když se napije z vodovodu někde jinde.

Ostrov a Chodov jsou zajímavou alternativou

Město Ostrov má velmi dobré vyhlídky díky své poloze v podhůří Krušných hor, zachovalému Starému náměstí, parku s letohrádkem, novému náměstí a pro bydlení velmi příjemné zástavbě v jeho okolí. Pro Ostrov je velkou výhodou také blízkost a snadná dostupnost krajského města. Pro obyvatele Karlových Varů, kteří hledají finančně dostupnější bydlení je jistě Ostrov zajímavou alternativou. Architektonické zásahy jsou zde celkem přijatelné, nedošlo zde k žádným zásadním excesům, město se rozvíjí poměrně harmonicky. Neznámou zůstává budoucí využití průmyslové zóny.

Podobný vztah k okresnímu městu má také 10 km vzdálený Chodov, kde bylo v posledních letech hodně uděláno, zejména v okolí centra. Přestože město nepatří mezi turisticky atraktivní, nemá z toho zjevně komplex a poctivě se snaží v rámci možností zlepšovat svůj standard.

Sokolov má hezky zrekonstruované centrum, mnoho nových budov a je na něm znát, jaký význam pro město mají velké průmyslové podniky. Velmi dobrým počinem v okolí města je zaplavení některých dolů a jejich využití pro rekreační účely (Sokolov, Habartov). Pro okolí Sokolova je typické, že po utlumení těžby uhlí se z mnoha malých okolních obcí stala velmi příjemná místa pro příměstské bydlení.

Šance pro Loket

Loket má díky zachovalé historické substanci a poloze na meandru Ohře zcela výjimečné postavení mezi městy Karlovarska. Město je krásné, vizuálně v dobrém stavu, zájem o něj ale možná trochu zaostává za očekáváním. Ve městě a na hradě se však koná celá řada zajímavých kulturních a společenských akcí a je jen otázkou času, kdy Loket zužitkuje svůj potenciál.

Bez problémů je také perspektiva horských středisek, jako jsou Abertamy, Pernink, Boží Dar a celá řada dalších. Ty mají své pevné místo v oblasti horské turistiky. Na škodu ale je, že novodobé stavby v těchto místech mají často velmi problematickou architektonickou úroveň (např. Boží Dar). Projektanti, kteří jsou zde činní, si zhusta pletou obkreslování prospektů alpských středisek s architektonickou tvorbou.

Smutnou kapitolou je Jáchymov. Jen málo českých měst mělo po změně politického režimu tak výjimečnou výchozí pozici: krásnou terénní konfiguraci, bohaté dějiny, fungující lázně, zachovalé historické jádro, hory a polohu při významném hraničním přechodu. A málo českých měst své možnosti takovým způsobem prohospodařilo. Je sice pravda, že se město dlouhodobě potýká s úrovní lidských zdrojů a že je zde málo pracovních příležitostí. Místo demografické stabilizace a revitalizace historické podstaty se však pustilo do podivné spekulativní stavební činnosti, která městu přinesla jen dluhy a odčerpala prostředky, které mohly být smysluplně využity. A tak jedno z historicky nejvýznamnějších českých měst, které mohlo být perlou Krušných hor, chátrá a chátrá.

Karlovarské prohřešky turista nepozná

Samotné Karlovy Vary - krajské město - je exemplární ukázkou toho, jak na jednu stranu jde mnohé skoro samo, je-li o město zájem mezi investory, a jak to na druhé straně není nic moc platné, nemá-li město pevnou koncepci vlastního rozvoje. Pomineme-li rozbrázděný asfalt a dopravní zácpy, o kterých již byla řeč, je na město velmi pěkný pohled. V lázeňské části a v obchodně správním území jsou skoro všechny domy zrekonstruované, všude je plno nových obchodů a restaurací. Zvláště návštěvníci, kteří zde několik let nebyli, hovoří o velkém pozitivním skoku. Město však v lázeňské zóně trpí již zmíněnou absencí regulačních plánů. Magistrát nechal již před časem zpracovat regulační studii památkové zóny, zastupitelstvo ji však nikdy neschválilo jako závazný dokument. Tím byla otevřena cesta k individuálnímu a subjektivnímu projednávání každé jednotlivé stavby bez jakýchkoliv objektivních kritérií. A jelikož odbor hlavního architekta po dlouhá léta nedisponuje kvalitními odborníky (v současné době je dokonce zrušen), je projednávání nových stavebních záměrů jednoduchou ekonomickou licitací mezi městem a investorem. Výsledkem je pak to, že kvůli ekonomice staveb jsou zastavovány nezastavitelné plochy a každý rekonstruovaný dům je zvýšen o minimálně jedno podlaží, raději však o dvě. Této tendenci padly za obět mnohé významné budovy, které byly takovýmito zásahy architektonicky zcela znehodnoceny (Richmond, Rozkvět, Ontario, Olympia, Vila Rosa). Příkladem pro nadměrné zastavění parcel jsou nové objekty nad kostelem Sv. Maří Magdalény a nový blok mezi ulicemi Mariánskolázeňská a Škroupova. Problémem je také architektonická úroveň pseudohistorického tvarování novostaveb, které mnohdy hraničí s kýčem. Nutno však říci, že běžný turista tyto nedostatky většinou nevnímá. Zčásti proto, že nezná původní tvar budov, zčásti pro nedostatečný čas na podrobnější zkoumání. Také je třeba upozornit na rekonstrukce, které se povedly: zdařilou rekonstrukcí je například přestavba bývalého MěNV na obchodní dům Atrium, v poslední době byl moderně a velmi citlivě zrekonstruován penzion Maltézský kříž na Staré Louce.

Velkými vadami na kráse města jsou případy nepodařené privatizace - Císařské lázně, spořitelna, Národní dům. Jedná se o velmi významné budovy, které nejsou po mnoho let v provozu, více či méně chátrají a náklady na jejich budoucí rekonstrukci již dosahují astronomické výše. Tento fenomén však není jen karlovarskou specialitou - Hornický dům v Jáchymově a mnohé jiné patří také do této kategorie.

ing. arch. Petr Mráz,  
Karlovy Vary   

[ukázka]

celý text najdete v publikaci Regenerace prostoru - Proměny - Karlovarský kraj